50M ZNAK - Nadechnout se
Trochu emařiny, trochu punkrocku a špetka indie melancholie. KOVADLINA řiznutá CARCIO RADIO. Ve výsledku celkem pozitivní vibe. Nová kapela se staronovými tvářemi a Banánem u mikrofonu. Hardcorovější MŇÁGA? Možná.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Díky bohaté diskografii, která v případě HIGH ON FIRE čítá již devět studiových desek, to samozřejmě v případě té jejich poslední aktuální svádí k porovnávání. To je ale dost složitá věc, neboť Američané celou svou kariéru drhnou relativně stejnou hudbu založenou na hutném stoner metalu. Srovnávání jejich jednotlivých počinů tak nakonec ovlivňují v podstatě jen dva faktory. Prvním je množství energie a dravosti, kterou se jim podařilo zhmotnit. Druhou pak zdařilost a výraznost vlastních hudebních motivů a riffů, těžko asi mluvit přímo o melodiích, i když i ty se v různé míře v jejich hudbě samozřejmě objevují.
Pokud vezmu jako měřítko první faktor, zřejmě nejbouřlivější a nejdynamičtější deskou bych zvolil "Death Is This Communion" (2007). Hlavně rytmicky a co se tempa týče je na poměry HIGH ON FIRE dost odvazová. Ohledně druhého faktoru už to tak jednoznačné nevidím, každá deska má své zajímavé a silné momenty. Přiznejme ale, že díky jisté šablonovitosti se mnohé momenty v tvorbě HIGH ON FIRE dostávají až kamsi na hranu opakování. A nejinak je tomu v případě "Cometh The Storm". Opět deska s tradičním přístupem i zvukem, rolující v jasných a známých strukturách, s dostatkem valivého potenciálu i drtícího tlaku. Jen tak trochu udušená a ušlápnutá. Jako by se HIGH ON FIRE až moc potopili do své vlastní tradice a nehledali nové nápady. Poslech je opět zážitek, nicméně do nějakých výšin se zde nešplhá. Na poměry HIGH ON FIRE někde v průměru, což ale stále stačí na slušné hodnocení.
Stonermetalová klasika, co jiného také od HIGH ON FIRE čekat.
7 / 10
Matt Pike
- kytara, vokál
Jeff Matz
- basová kytara
Coady Willis
- bicí
1. Lambsbread
2. Burning Down
3. Trismegistus
4. Cometh The Storm
5. Karanlik Yol
6. Sol’s Golden Curse
7. The Beating
8. Tough Guy
9. Lightning Beard
10. Hunting Shadows
11. Darker Fleece
Cometh The Storm (2024)
Bat Salad (EP) (2019)
Electric Messiah (2018)
Luminiferous (2015)
De Vermis Mysteriis (2012)
Snakes For The Divine (2010)
Death Is This Communion (2007)
Blessed Black Wings (2005)
Surrounded By Thieves (2002)
The Art Of Sell Defense (2001)
Datum vydání: Pátek, 19. dubna 2024
Vydavatel: MNRK Music
Stopáž: 57:47
-bez slovního hodnocení-
Trochu emařiny, trochu punkrocku a špetka indie melancholie. KOVADLINA řiznutá CARCIO RADIO. Ve výsledku celkem pozitivní vibe. Nová kapela se staronovými tvářemi a Banánem u mikrofonu. Hardcorovější MŇÁGA? Možná.
Tahle britská parta si prostě musí vybrat co chce. Koncept, ve kterém střídáte mělký emotivní rock a temnou post metalovou vlnu šilhající po blackaze v konečném důsledku působí jako zmatlaný dort od Pejska a Kočičky.
Nesúhlasím úplne s kolegom Shnoffom, že „PowerNerd“ je „ezo“. Devinovej potrhlosti je v textoch síce dosť, no v prvom rade ide o priamočiary prog’n'roll, ktorý strhne a baví od začiatku až do konca. Ad koniec: na „Ruby Quaker“ sa už so Shnoffom zhodneme.
Devinovu sólovou tvorbu buď milujete nebo je vám lhostejná. Nenávidět Devina nějak nelze. PowerNerd je asi očekávatelný, vrstevnatý ezo prog opus, který potěšil, ale nijak mě na lopatky nepoložil. Kromě songu "Ruby Quaker" ovšem. To je šleha jako kráva.
Hvězda za rok třicetiletých Jezdců jakoby po druhém dechu na albu "Der Rote Reiter" (2017) znovu začínala blednout. Po ukrutné nudě z divného alba "The Divine Horsemen" (2021) je toto EP už druhou studiovou nahrávkou, ale stále se neděje nic vzrušujícího.
Finský prog-power metal, který vykresluje kouzelné melodie a nápadité kytarové a hlavně klávesové instrumentální variace. Jde o one-man projekt, to je i kámen úrazu, nevýrazný zpěv spíš ruší a syntetické bicí také nic moc. Škoda, jinak super poslech.
Letité vzývání nové Kingovy autorské tvorby je s aktuálním singlem snad již definitině na začátku svého konce, i když musím říct, že 5 let starý ojedinělý kus "Masquerade Of Madness" zněl poměrně výživněji. Tak snad to tak ale kompletní album nenechá.